Oficiální popis znaku
Ve stříbrném štítě černá zubří hlava s červeným jazykem a zlatou houžví, provázená vpravo dole kosmo postavenou proutěnou vrší a vlevo dole šikmo vztyčenou černou uťatou medvědí tlapou s červenou zbrojí.
Oficiální popis praporu
Bílý list, nahoře ve střední části černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví, provázená dole v žerďové části kosmo postavenou černou vrší a ve vlající části černou uťatou medvědí tlapou šikmo k vlajícímu okraji s červenými drápy k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
První pečeť obce je doložena v 16. století. Na této pečeti byla v horní polovině pečetního pole uprostřed zubří hlava s houžví v levé nozdře, v dolní polovině po pravé straně keser* (vrš), po levé straně medvědí tlapa. Nedvědice patřila v letech 1350 – 1596 pánům z Pernštejna, kteří měli na stříbrném štítě černou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách. Nedvědice tedy přijala do svého znaku erb své vrchnosti, ale změnila barvu štítu na červenou a barvu zubří hlavy na hnědou, dávajíce proti heraldickým zásadám barvu na barvu, a vpravo od hlavy položila na štít hnědý keser jako symbol jednoho ze zaměstnání obyvatel, vlevo šedou medvědí tlapu, zdůrazňující tak své jméno.
Další pečeť s nápisem NEDWEDICZKA RICHTA z roku 1688, jíž užívaly obce k této rychtě patřící (Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček), má zubří hlavu umístěnu mezi dvěma růžičkami, v dolní části je radlice a krojidlo. Pečeť nedvědického gruntovního úřadu s nápisem GRUNDBUCHSAMT IN NEDWEDITZ ze 40. let 19. století má místo medvědí tlapy květinu v nádobě. V polovině 19. století užívala obec pečeti s prostým pernštejnským znakem, kolem něho stromové ratolesti a nápis SAMOSTATNA OBEC NEDWEDICE. Tehdy měla obec ještě jednu pečeť, na níž se objevila mluvící symbolika. V pečetním poli byla kráčející medvědice s dítětem na ramenou.
Znak městyse, který je umístěn nad vchodem do budovy úřadu, vznikl roku 1727. Městská rada poslala tehdy kresbu svého znaku moravskému vlastivědnému badateli Dismasu Hoferovi. Na této kresbě je v nozdrách celá houžev, na pečetích je jen její levá polovina.
Současný znak a prapor byly obci uděleny Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Václavem Klausem ze dne 9. dubna 2002. Vychází z historických podkladů a hlásí se k původním barvám znaku pánů z Pernštejna.
* Co byl keser? Bývala to rybářská síť tvaru pytle. Užívalo se jí k lovu nebo k rychlému přenášení ryb, které nevydržely delší dobu bez vody. S tím souvisí rčení „běhá jako s keserem“ tedy rychle, horlivě.