Lední hokej v Nedvědici

Rok 2008 je v Nedvědici a širokém okolí pro všechny, kterým učaroval rychlý a populární sport – lední hokej – rokem jubilejním. Před sedmdesáti lety, v roce 1938 se rozhodla skupina mladých sportovců vedená studentem právnické fakulty Karlem Hutařem přihlásit oddíl ledního hokeje SK Pernštejn Nedvědice do tehdejší „Západomoravské župy ledního hokeje“. Byli to členové nedvědického sportovního klubu, který byl pod názvem SK Pernštejn Nedvědice založen před osmdesáti lety, v únoru 1928 v sále hotelu Panský dům.

Zde se tehdy sešla valná hromada sportovního klubu, který do svého názvu převzal jméno dominanty městečka – hradu Pernštejna. Prvním předsedou klubu byl Ivan Táborský, významným činovníkem byla vůdčí osobnost nedvědického Sokola Alfréd Neubauer. Klub měl dle kroniky městečka v roce 1938 asi 60 členů a věnoval se kopané, lehké atletice, tenisu (zřídil vlastní tenisové hřiště), stolnímu tenisu a v zimě organizoval hokej, bruslení a lyžování.

Tradice bruslení a v třicátých letech již začátků stále populárnějšího hokeje, vznikla na nedvědickém rybníku. Podmínky zde byly velmi dobré. Voda přiváděná náhonem z Nedvědičky, která teče od Rožné velmi chladným údolím, zamrzá na rybníku již při prvních mrazech. Pamětníci vzpomínají, že se již po 20. říjnu bezpečně bruslilo. V zimním období dosahovala síla ledu 50 cm a ten vydržel až do předjaří. Nejednou se zápasy hrály ještě v březnu. Přitom ve čtyřicátých letech chodilo na hokej až 800 diváků, kteří stáli většinou na ledě.

Je v Nedvědici známo, že prvním kdo přinesl na rybník hokejovou hůl a puk byl již zmíněný JUDr. Karel Hutař, univerzální sportovec, který se seznámil se základy tohoto sportu při studiích v Brně. V „honbě za pukem“ jej doplňovali František Holek, Karel Láznička, Ladislav Mlčák, Mirek Rossi, Antonín Vybíral, Miloš Uher, Josef Laštovica, Josef Šípek, Miloš Čech, Milan Trnka, Antonín Čech, Milan Uhlíř, František Bukal, Vladimír Ludvík, František Kytner, Jaromír Štěpánek, Jaroslav Vít, Eduard Chmelíček, Jindřich Formánek a Bohumil Krpal. Z těchto mladých mužů bylo sestaveno první družstvo, které bojovalo o mistrovské body. Jejich soupeři byla mužstva AFK Tišnov, SK Doubravník, SK Bystřice, SK Nové Město a AFK Žďár. Během prvních ročníků soutěže se do základního kádru zařadili Rostislav Ustohal, Ladislav Štěpánek, Metoděj Held, Vladimír Pejcha a Oldřich Lipovský.

Celá léta se hokejový oddíl potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Vybavení pro hokej je ve srovnání s jinými sporty mnohem nákladnější. Uveďme si dva příklady: První dresy dal zhotovit jeden z hráčů, Mirek Rossi s tím, že mu bude zaplacená částka postupně splácena. K úplnému zaplacení ale nikdy nedošlo. Druhým příkladem je následující novinová zpráva: „SK Doubravník – SK Pernštejn Nedvědice 0 : 1 (nedohráno). Přátelský zápas v Doubravníku před 500 diváky. Ve druhé třetině byl zápas ukončen, jelikož domácí neměli náhradní puk.“

I když hokejové družstvo nemělo finanční prostředky a hokejová výstroj byla velmi nedokonalá, hned při prvním ročníku základní soutěže SK Pernštejn Nedvědice postoupil do vyšší třídy. Toto úspěšné tažení trvalo i v dalších letech, a družstvo po třech ročnících postoupilo do I. A. třídy Západomoravské župy. Jejich soupeři se stali: SK Židenice, Velen Boskovice, Sokol Bílovice, SK Prštice (u Ivančic) a SK Žabovřesky. Technické vybavení ledové plochy bylo velmi skromné. Hrací plocha byla ohraničena dřevěnými trámky o výšce 10 cm, nebylo osvětlení a kabina u rybníka z počátku také nebyla, hráči se převlékali doma.

Za německé okupace byly zrušeny soutěže v župách a bylo možno hrát jen v malých okrscích. Soupeřem Nedvědice byly: SK Štěpánov, SK Doubravník, HC Dolní Rožínka, SK Nové Město a AFK Žďár. Tato družstva ale nebyla, s výjimkou AFK Žďár, důstojnými soupeři. V letech okupace se na druhé straně podařilo v Nedvědici sehrát přátelské zápasy, na které se dlouho vzpomínalo, a které mají svoji historickou hodnotu. Na rybníku nastoupil k utkání s SK Pernštejn Nedvědice několikanásobný mistr Československé republiky – LTC Praha, vybrané mužstvo Prahy s nejlepšími hráči – reprezentanty ČSR, SK Podolí Praha a další. Na nedvědickém rybníku tehdy hrály hokejové legendy: Troják, Konopásek, Trousílek, Roziňák, Modrý a další.

Po druhé světové válce byly zbudovány mantinely o výšce 1 m, postaveny dřevěné kabiny a zřízeno osvětlení kluziště. Zde je nutno uvést, že tehdejší plocha rybníka byla směrem k pomníku mnohem větší. Všechno zařízení muselo být demontovatelné, jednoduché a praktické. Přitom požadavky velmi rychle narůstaly. V roce 1947 byl v Brně otevřen první zimní stadion a brněnská družstva získala velkou tréninkovou výhodu.

V Nedvědici došlo ke generační výměně hráčů a v dresu se objevili Josef Špaček, Arnošt Rossi, Zdeněk Kotouček, brankář M. Fírek. Nastoupili perspektivní dorostenci Miloš Večeřa, Karel Strážnický, B. Šír, Miloš Kovář, později Zdeněk Doubek, Vl. Jakubec, Vl. Krčil a další. Stále se udržovala účast v nejvyšší krajské soutěži. Dvakrát se bojovalo ve finále o titul přeborníka kraje. V roce 1956 se Sokolem Šlapanice a 1957 se Sokolem Kralice. Získat titul krajského přeborníka se ale nepodařilo. V té době již mužstvo vystupuje pod názvem Spartak Nedvědice (od roku 1953).

Hrací plocha na rybníku nebyla ovšem zdaleka tak idylická jak se může zdát. Kolísání hladiny rybníka, nečekané oblevy, nejistá bezpečnost hráčů i diváků a nedostačující zázemí, donutilo vedení oddílu postavit novou ledovou plochu – kluziště – na sokolském hřišti za sokolovnou. Rok 1957 byl rokem doslova brigádnickým, kdy hráči, funkcionáři výboru a příznivci hokeje odpracovali několik tisíc brigádnických hodin na úpravě terénu, stavbě mantinelů, přívodu vody a konstrukce osvětlení. Zahájena byla i výstavba kabin.

Přichází další generační vlna. Z dorostenců postoupili Libor Held, Ivan Pánek, Miloš Čermák, Bohumil Krčil, Vincenc Fafílek a Jaromír Bednář. Poprvé se na střídačce objevuje oficiální trenér Ladislav Štěpánek, absolvent trenérského kursu s kvalifikací trenéra II. třídy. Pod jeho vedením získalo mužstvo na kvalitě. Sezona 1958-1959 znamenala konečně dosažení cíle. Po vítězném finálovém utkání nad Rudou hvězdou Znojmo, na zimním stadionu v Brně, postoupil Spartak Nedvědice do divize. V následující sezoně byla jeho soupeřem družstva zvučných jmen jako: Zbrojovka Vsetín, ZKL Brno B, MZ Olomouc, RH Havířov a VŽKG Ostrava B. Nedvědice hraje s Rudou hvězdou Havířov o postup do II. ligy. V té době už bylo jasné, že s vlastním kádrem hráčů nemůže Spartak Nedvědice v tak vysoké soutěži obstát. V dresu Spartaku Nedvědice se objevují hráči, kteří nevyrůstali na zdejším ledě.

Sezona 1960 – 1961 přináší organizační změnu soutěže vyplývající z vytvoření pouze dvou krajů na Moravě. Jihomoravská divize, skupina A je složena z těchto mužstev: Spartak Jihlava, Spartak Třebíč, Sokol Okříšky, Baník Tišnov, Jiskra Náměšť, Rudá hvězda Znojmo, Spartak Boskovice a Spartak Nedvědice. V ročnících 1961 – 1972 se v jihomoravské divizi vystřídalo mnoho mužstev. Nedvědický Spartak ale nikdy nesestoupil a jeho konečné umístění nikdy nebylo horší než na čtvrtém místě. To je výsledek jistě obdivuhodný. Začíná se ale projevovat nedostatek ledu pro tréninky a zápasy. Soupeři v divizní soutěži postupně staví zimní stadiony protože mají za sebou, oproti Nedvědici, velká města. Dojíždění na tréninky a zápasy do Brna je časově i finančně neúnosné. Stále pokračuje i posilování mužstva hráči z jiných oddílů.

Rok 1972 byl pro zdejší hokej kritický. Stále rostl počet těch, kteří chtěli ze soutěže odstoupit a prakticky hokejovou tradici ukončit. Nejaktivnější členové výboru se nechtěli s touto myšlenkou smířit a na všech možných úrovních hledali podporu pro postavení umělé ledové plochy.
V průběhu roku se podařilo zajistit projektovou dokumentaci a Okresní národní výbor po velkém váhání vydal stavební povolení. Předsedou oddílu ledního hokeje je v té době Oldřich Štarha a pro
postavení stadionu je jmenována komise ve složení: Ladislav Štěpánek, Stanislav Navrátil st., Vladimír Dufek, František Svoboda a Jiří Priessnitz. Patronaci převzal závod MEZ Nedvědice.

Do práce se zapojila téměř celá Nedvědice, pomoc přišla i z okolních tělovýchovných jednot. Odpracováno bylo 18 000 brigádnických hodin za osm měsíců včetně dodávky chladících kompresorů z ČKD Choceň. Stavba byla postavena formou akce „Z“ (uhrazeny byly dodávky materiálu a odborné práce) v hodnotě 1,5 milionu korun. Slavnostně byl stadion otevřen 17. listopadu 1974 programem krasobruslařského oddílu Stadionu Brno a přátelským zápasem Spartaku Nedvědice a Rudé hvězdy Znojmo. Nedvědice se při počtu 1 400 obyvatel stala nejmenší obcí Československa s umělou ledovou plochou.

Na umělém ledu se od počátku domácím hokejistům dařilo. Do celomoravské hokejové divize byla zařazena tato mužstva: Baník Ostrava, Nový Jičín, Studénka, Valašské Meziříčí, Slávia Kroměříž, Dynamo Jihlava, Žďas Žďár nad Sázavou a Spartak Nedvědice. Po dvou letech byla celomoravská divize zrušena a vytvořen krajský přebor. V tomto přeboru hrál Spartak Nedvědice mnoho roků se soupeři: Spartak Třebíč, TJ Prostějov, Baník Hodonín, VTJ Hodonín, Uherský Brod, Slávia Kroměříž, Spartak Jihlava, Metra Blansko, TJ. Vyškov, Jiskra Náměšť a TJ Plumlov. Postavení Spartaku v závěrečné tabulce bylo vždy velmi dobré.

Zimní stadion v Nedvědici se stal pro celé okolí od Tišnova až k Novému Městu na Moravě místem setkávání hráčů všech věkových kategorií, fanoušků a dětí při veřejném bruslení. Na ledě se odehrávaly turnaje žáků, dorostenců i seniorů. Hostovala zde ligová mužstva jako Kometa Brno, Dukla Jihlava a České Budějovice. Představily se i zahraniční hokejové celky z německého Altenau, polské Lodže a švýcarské Ženevy.

Pro srovnání je nutno uvést, že v letech výstavby zimního stadionu (1973 – 1974) měl TJ Spartak 282 členů. Po roce 1989 se začaly v nedvědickém Spartaku projevovat snahy oddílů o osamostatnění. Postupně vystupují turisté, lyžaři, fotbalisté a základní tělovýchova. Pod názvem Spartak tak reprezentuje Nedvědici a velmi dobře, jen oddíl ledního hokeje. Ale i zde byla nutná transformace a proto 5. listopadu 1997 vzniká HC Nedvědice, který úspěšně pokračuje v tradici. Nové ekonomické podmínky si vyžádaly zcela jiný přístup k systému financování ledního hokeje. Vedle příspěvku obce na elektrickou energii, který byl zakotven ve smlouvě při zimního stadionu uvedení do provozu v roce 1974, se HC opírá o sponzorskou pomoc především Železáren Štěpánov a MEZ Nedvědice. Sponzorskými dary přispívají i další firmy a jednotlivci.

V osmdesátých letech tvoří výbor oddílu ledního hokeje tito obětaví pánové: předseda – Zdeněk Máša, místopředseda – František Flígl, tajemník – Karel Strážnický, hospodář – Miroslav Smetana a členové Jaroslav Knoflíček, Miloš Neča a Oldřich Štarha. Vedoucím I. mužstva je František Mareš, vedoucím dorostu Stanislav Pokorný a trenérem Miloš Čermák. Právě Miloš Čermák patří mezi legendy nedvědického hokeje. Svojí obětavou prací a výbornými organizačními schopnostmi dokázal posunout úroveň nedvědického hokeje významným způsobem.

Za největší úspěchy možno považovat sezonu 1996 – 1997, kdy se Nedvědice stala přeborníkem kraje a zvítězila v kvalifikaci o II. ligu nad Kopřivnicí a o rok později 1997 – 1998 znovu přeborníkem kraje a vítězem kvalifikace o II. ligu nad HC Prospekta Praha. Úspěšná byla sezona 2004 – 2005, kdy se HC Nedvědice stala vítězem krajského přeboru Jižní Moravy a Zlínska.
**Sestava vítězného družstva:** Karel Tuháček, Jan Gajda, Daniel Stanček, David Gratz, Josef Dufek, Jiří Touš, Jaroslav Jurek, Radim Špondr, Michal Řehůřek, Jindřich Vacek, Jaroslav Dvořák, Jaroslav Zábojník, Vít Komínek – kapitán, Martin Mihola, Roman Šebela, Josef Víšek, Rudolf Grepl, Petr Šetek, Jiří Škoda, Martin Klepsa, Roman Smrček, Peter Makoš, Leopold Kerbler a Martin Kerbler. Trenérem byl František Šebela, jeho asistentem Josef Dufek, vedoucím družstva Petr Havíř a kustodem Rostislav Štětina.

Letošní sezona přinesla přejmenování krajského přeboru na Krajskou ligu mužů Jižní Moravy a Zlína. Ke změnám došlo i v sestavě družstva ale výsledky před závěrem základní části – třetí místo – jsou výborné. Hlavním trenérem je nadále František Šebela, jeho asistentem Ing. Josef Dufek, vedoucím mužstva Jaroslav Tomášek a kustodem Rostislav Štětina. Vedení HC Nedvědice tvoří, Ing. Josef Dufek, Ing. Ilona Trčková, Petr Havíř, hlavním manažérem, organizátorem a vůbec hybnou pákou nedvědického hokeje je František Flígl. Sestava mužstva v této sezoně:
**Brankáři:** Karel Tuháček, Jan Gajda.
**Obránci:** Daniel Stanček, David Gratz, Zdeněk Němec, Jakub Florián, Radim Špondr,
Petr Suchý, Peter Ondruška.
**Útočníci:** Vít Komínek – kapitán, Martin Klepsa, Milan Dubec, Josef Víšek, Michal Janeček,
František Ševčík, Rudolf Grepl, Roman Šebela, Martin Stloukal, Petr Šetek,
Martin Kutek, Jakub Moučka, Jan Tatar.

Nebylo možné v tomto krátkém průřezu minulostí a současností ledního hokeje v Nedvědici vyjmenovat všechny, kteří se na jeho úspěších podíleli. Neuvedli jsme vedení družstva dorostenců, kteří pod taktovkou Libora Helda ml. dosahovali významných úspěchů a založili tradici hokejového turnaje – Memoriálu Miloše Čermáka, neuvedli jsme jmenovitě obětavé pracovníky ve strojovně, rolbisty, obsluhu bufetu a další.Bezesporu jim všem patří poděkování. Zasloužili se o slávu nedvědického hokeje a propagaci městečka Nedvědice. Dosažené úspěchy ale zavazují a nutí přemýšlet nad budoucností.

Pro HC Nedvědice zpracoval Dr. Jiří Šmíd

Použitá literatura:
– Kronika městečka Nedvědice
– Strážnický Karel, Neča Miloš: 50. let nedvědického hokeje, Nedvědice 1988
– Sborník – 650 let Nedvědice, Agentura Kaa, Brno 2000
– Almanach SK Pernštejn Nedvědice, Nedvědice 2003
– Informační letáky HC Nedvědice, foto Ing. Pavel Štarha, Ph.D.