Trasa, která vás nezklame III

Nedvědice – Jedlová – samoty – Černvír – Křížovice – Louky – Skorotice – Nedvědice

Výchozím místem pro vycházku bude nedvědické nádraží. Od nádraží se vydejte panelovou stezkou kolem kolejí. Už v tomto úseku můžete obdivovat majestát hradu Pernštejna a pokud nejste místní, možná vás zaujme i zajímavá poloha městečka Nedvědice. Ať už jste přijeli vlakem, autobusem, autem, nebo jste místní, věnujte v tomto místě myšlenku železnici. Ano, tato železnice (dnes trať č.251) se stavěla v letech 1903 až 1905. V červnu 1905 tudy jel první vlak. V roce 2005 má tedy právě sto let od zprovoznění.

Pozor, abyste v tom nostalgickém rozjímání nezapomněli na vlastní bezpečnost. Přejdete totiž koleje i silnici současně. Vstupte na cestu, která bude šplhat vzhůru k Jedlové. Cesta nejprve obtáčí dům č.133. Nad domem č.133 odbočte prudce vzhůru vlevo a po 30 m opět šikmo vlevo. Přes řídký les a zahradu je vlevo pod vámi vidět část Nedvědice.

Další úsek vede krajem lesa. Stoupání ukončíte na silnici (Nedvědice – Sejřek). Po silničce se dejte mírným klesáním vlevo až po prudkou zatáčku. Tomuto místu říkají místní „kolotoč“. V kolotoči odbočte vpravo na cestu a po ní jděte nejprve přímo a asi po 60 metrech vpravo vzhůru. Cesta se pak stáčí vlevo a vede pod lesem nebo krajem lesa.

Na vrcholu stoupání stojí za to pohled na Doubravník. Přijdete-li ve vhodný čas, můžete pozorovat vlak jedoucí k Nedvědici, nebo k Doubravníku a automobily na silnici. Jak maličké hračky zdají se vlaky a auta z té výšky.

Přibližně v přímém směru mírným klesáním pokračuje cesta k černvírským samotám. U nich se dejte cestou vlevo dolů. K Černvíru dojdete kolem hřiště. To zbudovali místní občané na místě zrušené cihelny.

Až přijdete k silnici, dejte se vlevo po chodníku. Asi po 150 metrech přejděte na pravou stranu (k čekárně). Stavební i historický klenot trasy – dřevěný most v Černvíru nemůžete ani nevidět, ani nepřejít. Povšimnete si jistě letopočtu, který vás nepochybně přiměje trochu k zamyšlení, trochu k počítání. Projdete mostem, přejdete tedy řeku Svratku, po chvíli přejdete železniční trať a pokračujete asi 1 km k odbočce na Křížovice. Za (druhým) mostkem vpravo je cesta, které se říká „kamenice“.

U mostu v Černvíru

Na Křížovice lze jít i (za prvním mostkem vpravo) po červené a následně po modré turistické značce.

Po kamenici stoupáním dojdete na okraj malebné vesničky Křížovice. Budete-li zde v době, kdy je otevřeno, doporučuji návštěvu Galerie Z ruky (na internetu lze zpravidla najít aktuální výstavu).

Z Křížovic se dejte od kapličky po žluté značce. Značené cesty si sice neužijete dlouho, ale výhledy od Křížovic stojí za to. Ještě než dojdete k nejvyššímu bodu (cesta, po které nepokračujete, klesá ke Křeptovu), odbočte ze značené cesty vlevo na polní cestu. Ta se různě stáčí, ale prakticky kopíruje nevýrazný hřeben kopce. Pokusím se o podrobnější popis, ale není to snadné.

Mezi poli vede cesta zhruba severním směrem, vpravo na obzoru uvidíte věž Sýkoře (702 m n.m.). Před řadou keřů pod dráty elektrického vedení uhýbá vpravo a obtáčí křoviny – následně se stáčí vlevo. Na obou stranách cesty jsou políčka. Cesta nejprve mírně klesá, pak začne stoupat. Po chvíli se otevře pohled přes hluboké údolí vlevo k černvírským samotám. Na vrcholu se dejte mírně vpravo, po 35 m vlevo, klesáním vpravo asi 30 m a opět vlevo méně znatelnou pěšinkou. Ta vás vyvede na loučku. Tu přejděte po délce a až vejdete do řídkého lesíka, jím projděte vlevo a asi po 20 m vyjdete na vrch větší louky. Půjdete-li nyní po louce při kraji lesa, můžete obdivovat nádherné pohledy. V dáli je vidět část Lískovce, Ujčova, všude kolem okolní kopce.

Sejdete-li pravým krajem louky dolů, dojdete k samotě Louky, kterou Láďa Bartoš nedávno pojmenoval Šikulovice.

Od Šikulovic jděte už po cestě mírným klesáním, až dojdete na žlutou turistickou značku, která vede od Lomnice kolem Sýkoře do Skorotic.

Skorotice zaujmou malebnou návsí s pěkně udržovanou kapličkou a mramorovým pomníkem. Po modré značce se vydejte k Nedvědici. Cesta asi po 200 m pod vsí odbočuje ze silnice vlevo. Odtud jsou pěkné pohledy k Rohaté skále, k Chlébskému, zajímavý je kopec Vrcha nad Chlébským.

Poté, co projdete poměrně obtížným kamenitým terénem, bude vám odměnou pohled na hrad Pernštejn. Pohled bohužel ruší 110 m vysoký komín. Klesání k Nedvědici nutí k obezřetnosti. Vyjdete u fotbalového hřiště. Povšimněte si pěkného areálu, který budují a udržují sportovci SK PERNŠTEJN Nedvědice.

Nepochybuji o tom, že zejména, jste-li zdaleka, odměníte se v některé z místních restaurací nebo v cukrárně.