Vycházkové trasy kolem Nedvědice

Návrh tras vychází z myšlenky přivést zájemce o kratší procházky na pěkná, něčím zajímavá místa v okolí Nedvědice. Všechny trasy vycházejí od radnice. Texty zpracovali Mgr. Petr Vejrosta, RNDr. Pavel Blahák, Zdena Kincová, Ing. Hynek Jurman a Dr. Jiří Šmíd. Radou a pomocí přispěli Mgr. Blanka Dračková, Pavel Bracek, MUDr. Bohumíra Hrabálková, Ing. Antonín Špaček a Ing. Pavel Vejrosta.

Mnohem více informací a zajímavostí o Nedvědici a okolí mohou turisté najít třeba v turisticko-vlastivědných publikacích Bystřicko (Hynek Jurman, 1998) a Tišnovsko (Karel Fic a Josef Zacpal, 1999). Pozor: Celá řada informací v publikacích, a také v tomto textu může s přibývajícím časem ztrácet na aktuálnosti.

Trasy nejsou nijak značeny, je to první zveřejnění. Výhledově počítáme s mapkou, popisem každé trasy zvlášť, fotografiemi, případně i s citlivým značením v terénu.

Petr Vejrosta

Trasa I

Nedvědice – do Sedla – Skorotice – Křížovice – vyhlídky – Černvír – pod Horou – Nedvědice (10 km)

Nedvědice

První doložená zmínka o Nedvědici je z roku 1350. Majetkem Pernštejnů byla až do roku 1596. Historie je spjata s hradem Pernštejnem. Častými řemeslníky byli v historii Nedvědice tkalci, kameníci (mramor), pekaři, stolaři. Později většími provozy byly textilka, elektrozávod (Radiomotor, později MEZ). Znak Nedvědice má černou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser a medvědí tlapu. Farní kostel sv. Kunhuty byl postaven v roce 1727. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen v r. 1780, nový hřbitov směrem ke Kovářové byl zřízen v letech 1804-1806. V roce 2000 vydala obec knihu 650 let Nedvědice (Dr. Jiří Šmíd a kolektiv). Ve stejném roce také vznikla právě z iniciativy současného kronikáře J. Šmída novodobá tradice Slavností Pernštejnského panství. Více informací najdete na www.nedvedice.cz .

Okolí Nedvědice je součástí přírodního parku Svratecká hornatina. Při výstupu do Sedla můžeme v Hoře vidět i slyšet krkavce velkého (Corvus corax). Krkavci s velkou pravděpodobností v Hoře hnízdí. Vyskytují se zde i dravci káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Na jaře se z Hory ozývá kukačka (Cuculus canorus). V lesnatém komplexu Hory se vyskytuje srnčí zvěř i zvěř černá (divočáci). Nechybí tu ani liška obecná (Vulpes vulpes) a jezevec lesní (Meles meles).

Před Skoroticemi (vyhlídka na kopec Vrcha)

Právě je vidět jeden z nejhezčích kopců v okolí. Kopec Vrcha nad vesnicí Chlébské je půvabný mimo jiné tím, že má po celý rok více barev, také tím, že je z něho velmi pěkný rozhled. Vidět je i horní část Chlébského, které můžete navštívit při procházení „Trasy V“.

Skorotice

Zmínka o obci z roku 1309 dokladuje, že se jedná o sídlo velmi staré. Na návsi je pěkná kaplička sv. Jana Křtitele a budova bývalé školy z roku 1895. Podle informací z místa se měly v prostoru zemědělské usedlosti vyskytovat zmije obecné (Vipera berus). Výskyt zmije na Nedvědicku je ojedinělý, dochází k záměně s vzhledově podobnou užovkou hladkou (Coronella austriaca).

Křížovice

Kdysi zemědělská obec, dnes patří celá řada usedlostí chalupářům. Na návsi stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje. Od roku 1971 zde působí sochař Zdeněk Macháček. Cílem návštěvníků Křížovic je kouzelná atmosféra vesničky, okolí s četnými výhledy, Galerie z ruky paní Stanislavy Macháčkové-Klapkové (v galerii se od roku 1991 konají výstavy uměleckých předmětů, na vernisážích vystupují významní umělci).

Černvír

Vír na černé řece je motiv pro název obce. Je to pravděpodobně jedna z nejstarších obcí v okolí. Dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kolem kostela, na vysokém ostrohu nad Svratkou se nachází starobylý hřbitov ohrazený kamennou zdí. Šíře hřbitova je místy pouze 3 m. Pro návštěvníky Černvíra je rovněž zajímavý 32 metrů dlouhý dřevěný krytý most z roku 1718. V roce 1999 pozoroval RNDr. Pavel Blahák při rybaření ve Svratce mladší exemplář vydry říční (Lutra lutra). Bylo to jeho první pozorování vydry za 45 let rybaření na střední Svratce.

Pod Horou

Hora má listnatý i smíšený porost s charakteristickou bylinnou skladbou. Klidné tradiční vycházkové místo kolem řeky Svratky. U řeky se vyskytuje nevítaná šelma norek americký (Mustela vison). Z cesty lze v řece nebo u břehů Svratky pozorovat kachny divoké – „březňačky“ (Anas platyrhynchos) a někdy jednotlivě rybařící volavku popelavou (Ardea cinerea).

Trasa II

Nedvědice – za tratí – krytý most – Mariino loubí (Maria Laube) – hrad Pernštejn – Nedvědice (6 km)

Nedvědice

Za tratí

Tato železniční trať byla budována v létech 1903 až 1905. Stavbu v mimořádně krátkém termínu provedla firma Ing. Osvalda Životského, rodáka z nedalekého Doubravníka. Provoz byl zahájen 23. června 1905. Trať, která vede z Tišnova do Žďáru nad Sázavou, je 62 km dlouhá. Zajímavostí je 110 m dlouhý tunel u Prudké.

Dřevěný krytý most

Most přes Nedvědičku byl postaven v šedesátých létech 19. století. Je dlouhý 12 m a široký 4 m. První velké opravy se most dočkal v roce 1933, další oprava byla provedena v sedmdesátých létech 20. století. Zatím naposledy byl most opraven v roce 2004 a může tak sloužit další desetiletí.

Mariino loubí (Maria Laube)

Podle dostupných informací nechal postavit na tomto místě původní altán Vladimír hrabě Mitrovský (1864 – 1930) a pojmenoval jej po své druhé manželce. Psala se celým jménem Maria Pia hraběnka Baworowská z Baworowa (1869 – 1930), kterou si pan hrabě vzal v roce 1895. První opravu altánu provedl mistr tesařský Josef Míček ze Smrčku někdy začátkem 30. let 20. století. Josef Míček se narodil v roce 1912 ve Smrčku.

Mariino loubí (Maria Laube) bývalo cílem turistů i tuláků, výletníků i milenců, návštěvníků hradu Pernštejna. Altán postupně chátral, koncem 20. století zde byly už jen zbytky dřevěné konstrukce.

Protože Lesy České republiky, s. p. jsou majitelem okolních lesů, financovaly v roce 2000 stavbu altánu nového. A tak se toto půvabné místo opět vrátilo mezi nejpůvabnější místa v okolí hradu Pernštejna.

Hrad Pernštejn

Jeden z nejzachovalejších hradů v České republice je vděčným cílem turistů a milovníků historie. Založen byl ve druhé polovině 13. století. Patřil rodu Pernštejnů do roku 1596. Posledními majiteli před převedením na stát v roce 1945 byli Mitrovští. Hrad je také častým objektem zájmu filmařů. V roce 2007 získal druhé místo v anketě Nejpohádkovější hrad v České republice. Památný tis roste před areálem hradu dlouhá staletí. Váže se k němu pověst o stavbě hradu a jeho osudové spojitosti s tímto stromem. V roce 2005 získal titul Strom roku České republiky. Obvod kmene je 4,5 m a stáří asi 1100 let. Půvabné jsou pohledy na hrad z celé řady míst v okolí. Více informací např. na www.hrady.cz .

Trasa III

Nedvědice – k Mansberku – Jedlová – Černvír – pod Horou – Nedvědice (7 km)

Nedvědice

U Mansberku

Založila v roce 1803 Josefa Schrõfflová z Mansberku na místě, které neslo název Nový dvůr. Po roce 1990 statek ožil. Rodina Prokešova provozuje pilu, chová koně, stará se o přilehlá pole a les.

Jedlová

Místní název pro zalesněný kopec 510 m n. m. Místo „U obrázku“ bohužel vstoupilo do dějin jako místo zákeřné vraždy manželů Ludvíkových 13. října 2005. Pod vrcholem Jedlové na severním svahu je hojný výskyt ohroženého druhu rostliny měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva).

Černvír

Pod Horou

Trasa IV

Nedvědice – Žleb – Babylon – Lískovec – Kasany – Nedvědice (10 km)

Nedvědice

Žleb

Tradiční vycházkové místo vhodné zejména v horkých dnech. Potůček, který pod Býšovcem a Kovářovou má více pramenů, je zdrojem života v tomto údolí. Žlebský potok je významné refugium (útočiště) pro řadu živočichů vázaných na vodu. Z obojživelníků se zde vyskytují např. „hnědí“ skokani (rod Rana), z plazů užovka obojková (Natrix natrix). V okolí Nedvědice bylo několik mramorových lomů. Nedvědického mramoru bylo použito při stavbě hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku.

Babylon

Vyhlídkový bod (626 m n. m.) nad Kovářovou a Lískovcem, kde kdysi stávala dřevěná rozhledna.

Lískovec

Obec je pojmenovaná podle jména keře. První zmínka je z roku 1371. Na návsi je kaplička, železný kříž, mramorový kříž a pomník obětem 1. světové války. I přesto, že se jedná o maličkou vesničku (dnes místní část obce Ujčov), sídlí zde několik firem.

Kasany

Častěji je tato součást Ujčova nazývána Kasán. Rybník (byl zde už v 16. století) je starší než osada (z počátku 19. století) a vždy na jaře je významným místem rozmnožování obojživelníků, zvláště žab ze skupiny „hnědých“ a „zelených“ skokanů (rod Rana) a ropuch obecných (Bufo bufo).

Trasa V

Nedvědice – (dolní) Chlébské – (horní) Chlébské – Dolní Čepí – Bořinov – Nedvědice (9 km)

Nedvědice

Chlébské

Kaplička sv. Jana Křtitele poutá pozornost návštěvníka k historii. Hotel Bednář nabízí možnost občerstvení i ubytování. Chlébské tvoří dvě části (původní obce Horní a Dolní Chlébské). Do každé z nich vede samostatná komunikace. Nejvíce návštěvníků láká Chlébské zjara, kdy rozkvétají koberce bledule jarní (Leucojum vernum) v přírodní rezervaci Údolí Chlébského potoka, která byla vyhlášena v roce 1953. V lesích a ve skalách směrem k Černovicím žijí krkavci (Corvus corax). V údolí Chlébského potoka se vyskytuje plachý lesní čáp černý (Ciconia nigra). Je převážně rybožravý, hnízdo si ukrytě staví na starých stromech v lese.

Dolní Čepí

Historie obce má spojitost s horní činností. Nad Horním Čepím se kdysi dolovala železná ruda. Dominantou Dolního Čepí je kostelík sv. Václava. Pod obcí je naleziště pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris). V strmém listnatém komplexu na levém břehu Svratky pod Dolním Čepím hnízdí čáp černý (Ciconia nigra).

Bořinov

Starý dvůr, kde je dnes lihovar (z první poloviny 19. století). V areálu zemědělského družstva jsou také garáže firmy Josef Holešovský, autobusová doprava. V Bořinově směrem k Dolnímu Čepí je Bělákova cihelna. Zde, podobně jako v jiných lokalitách střední Svratky můžeme vidět „létající drahokam“ ledňáčka říčního (Alcedo atthis).

Trasa VI

Nedvědice – Žleb – Vrbová – Smrček – Mariino loubí (Maria Laube) – Pernštejn – Nedvědice (6 km)

Nedvědice

Žleb

Smrček

Jedna z mnoha vesniček v okolí, které nesou jméno podle stromu. Zde začala těžba mramoru pro stavbu hradu Pernštejna. Do padesátých let 20. století zemědělská pohorská osada je v současnosti z poloviny chalupářská. Ve vsi je udržovaná kaplička.